Raven Izaya-san [5]

9. april 2012 at 9:20 | Izaya-san |  Raven Izaya-san
Někdy si prostě člověk přijde sám. Přemýšlí, co má dělat a jediné, co si v tu chvíli uvědomí je, že je sám uprostřed místnosti a nezáleží na tom, jestli byl před pár vteřinami šťastný nebo plakal, prostě to tak je. Co se týče mě, tak já jsem sama už delší dobu a cítím se nikým nepochopena. Jen jediný člověk mě možná dokázal pochopit, ale asi neuvěřil. Odešel a mě to tíží ve vzpomínkách a snech. Nejradši bych na celý svět zakřičela, ať už mi dá pokoj a nechá mě v klidu odejít a snít si něco nového. Něco, co bude do budoucna, ale zatím to je jen blbá minulost, kterou už nechci. Přemýšlím, jestli to nebyla chyba, chtěla bych znát odpověď na otázku, zda-li mě miloval, ale už se jí nikdy nedozvím ...

It is gone ...

Láska je strašně těžká věc, která trápí, bolí, ale i zahřívá. Stačí si jen vybrat a tu danou chvíli si užít, ale nikdy nevycítíte, kdy se ten úžasnej pocit blíží ke konci. Tolik chvil, které mi teď přijdou jako sen, který mi zůstal v paměti, ale nikdy se nestal. Den ode dne se vracím hloubš a hloubš. Proč to jenom sakra dělám ?! Jsou přeci Velikonoce a já bych si měla užívat a nevyhledávat pomalé a smutné písničky, které mě nutí k pláči. Každou chvíli nám život něco napsal a můj život je v tuto chvíli plný bolesti a nevědomí. Rána, kteoru byste nečekali vás najednou zasáhne. Dozvěděla jsem se , že má pradědeček rakovinu. Je mu už 90 let, takže se očekává, že to nezvládne. Zrovna tenhle rok jsem o něm psala krásnou povídku do putovní výstavy, která bude zaměřená na jeho život. Dožije se ještě toho, aby se na tu výstavu mohl přijít podívat ? Nemám sílu už myslet na další smrt, protože když na to myslím, chce se mi plakat.

Still there's hope ..

Pak se ale probudím, vstanu a začnu žít. Celý život mám ještě před sebou a nějaké bolesti tu budou pořád. Musím je brát přeci v dobrém, i když mám chuť neznat toho, kdo mi způsobil takovou bolest a ještě se v tom vyžívá. Neřeknu, že mě se nelíbí, když takový člověk trpí, ale já mu natolik věřila a on udělá takovou podrazárnu a všechno, s čím jsem se mu svěřila obrátil proti mě. Mám taky dělat takovou svini a hodit na něho nějakou špínu ? Ne, protože já jsem čestná, a i když si řekněme trochu pomáhám, stále to jsem já - holka, která je čestná a ví, že boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Nevím, co si tímhle článkem slibuju, možná jsem to jen potřebovala někam napsat, jak se trápím, aby mi někdo řekl to samé, či napsal odpověď. Nejsem si jistá, ale nějakým způsobem jsem ráda, že to tu je ...

 

1 person judged this article.

Poll

Ahoj ^^

=^.^=

Comments

1 Jezurka | Web | 9. april 2012 at 13:14 | React

Moc krásný a smutný článek. Z toho vyplývá, že jsi citlivé a slušné děvče a správně jsi napsala, že se v životě pořád něco děje a nejenom krásného. Musíš vstát a jít dál, i když si někdy myslíš, že to nejde. Musí to jít, jsi mladá a určitě zažiješ spoustu krásných věcí. Není vše jen růžové a i špatná zkušenost je k něčemu dobrá. Hezký den! :-)

2 Liliann♥ | Web | 9. april 2012 at 14:37 | React

Děkuju moc :)
A s tím článkem souhlasím. Myslím, že mam zase depku :D .. Nic proti, jen je to takové smutné, ale zároveň nadějné.. nádherně napsané.. :)

3 Raven Izaya-san | Web | 9. april 2012 at 14:49 | React

[1]:

[2]: Děkuju za pochvalu článku... Bohužel je to pravda a takový je svět. Musíme se ho naučit přijmout takový jaký je, i když je to třeba hodně bolestné. Já si teď prožívám to bolestné období, protože vzpomínky jsou největší bolest, ale snad to zvládnu, co snad ? Já to přece musím zvládnout a pokračovat dál, protože určitě nám život ještě něco krásného nachystal ;-)

4 Sharaniel | Web | 9. april 2012 at 21:14 | React

Článek i přesto, že je smutný, je velmi krásný.
Po dočtení ani nevím, co bych měla napsat. přijde mi, jako kdyby obyčejná slova ztrácela svoji sílu. Poslední dobou se mi to stává často. Určité pocity, věci a skutečnosti, které se nedají jen tak vyjádřit. Je to něco, co si musí člověk prožít. Nedá se pořádně poradit ani pomoci, i kdyby člověk věděl jak.
Teť bych toho chtěla tolik napsat.. a přesně ze stejných důvodů, jak píšeš na konci. Vlastě nevím proč. Chci si to snad někdy přečíst? Chci snad, aby se mi ostatní pokusili pomoct, i když stejně vím, že přenést se přes to musím jen já sama?
No, abych se už zastavila... Přeju Ti, aby se alespoň na Tebe štěstí usmálo a jen tak se neodvrátilo.

5 Raven Izaya-san | Web | 9. april 2012 at 21:49 | React

[4]: Děkuju moc :-) Přesně tak, vždycky na to stejnak skončíme sami a musíme si to vyřešit sami v sobě ;-)

6 Liliann♥ | Web | 10. april 2012 at 18:14 | React

Přesně tak, jsem ráda, že to máš takhle. Líbí se mi tvá chuť a vůle :) .. Takže ti držím palce všechno zvládnout, snad bolestivé období co nejdřív nahradí nějaké šťastné :)

7 Raven Izaya-san | Web | 13. april 2012 at 21:37 | React

[6]: Doufám, že to nahradí něco šťastného a co nejdřív :-)

8 Succuba | Web | 14. april 2012 at 16:30 | React

Chlapi jsou hajzlové! Ne samozřejmě všichni, ale hodně z nich ano. Ovšam kdyby jsme to házely jen na ně, byla by to lež. I my umíme být pěkné, povedené mrchy. Ty ale nejsi, soudě podle článku, tak ti můžu poradit jediné. Už se netrap, moje milá, protože s trápením se, se začínáme vzdávat svého života a to by byla přece škoda! Zapomeň na toho debila a ač je to těžké, mě to nemusíš opakovat, taky jsem pár zlomených srdcí přetrpěla, postav se na nohy, usměj se na něj a ve svých myšlenkách mu plivni do xichtu. Ty jsi přece skvělá a statečná holka! Nemám pravdu? ;)

9 Raven Izaya-san | Web | 14. april 2012 at 16:44 | React

[8]: V tomhle ti musím dát za pravdu, i my holky umíme být pořádné mrchy a myslím si, že když už se na mojí stranu postavil jeho nejlepší kamarád, tak to něco značí. Tolerovala jsem mu až moc věcí, ale nedočkala jsem se ničeho, teď vidím , jak na tom je, že kouří, hodně pije, propadá ve škole a je mi ho spíš líto. Já s ním už nemám problém, zítra máme akci a on tam jde taky a já s kamarádama též.. ;-)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement